Náklady na knihu a vhled do sazby

Nejnákladnějším prvkem je váš čas, to je bez debat. A je jedno, jestli píšete krátké povídky, svoje paměti nebo kuchařku. Psaní nejde ošidit. Musíte si ho odsedět. Mně zabralo psaní prvního dílu (který mimochodem v době psaní ještě není hotový) zhruba dva a půl roku. Knize jsem věnoval čas sporadicky, když byla chuť. Po práci, o víkendu, o půlnoci, když jsem nemohl spát. Proseděl jsem hodiny, aniž bych ťukl do klávesnice a jen koukal na změť písmen na zářící obrazovce. Ten čas se nastřádá ve stovkách a minimálně v mém případě nejde vyčíslit.

Co vyčíslit jde, tak jsou ostatní náklady, které jsem reálně do knihy investoval – reklama, ilustrátoři, korektura, redaktor, tisk.

Oproti běžným spisovatelům mám ohromnou výhodu v tom, že se vyznám v sazbě (alespoň si to myslím) tiskovin a mám praxi a vzdělání v oblasti designu. Sazba je nedílnou součástí hotové knihy a pokud není udělána dobře, čtenář knihu nebude číst. Správný výběr písma, rozvržení stránky, rytmus sazby, struktura knihy, typografická pravidla hrají důležitou roli. Podívejte se na noviny (jen ne Mladou frontu prosím), všimněte si rozvržení textu a začtěte se. Jednotlivé řádky jsou nastaveny tak, aby mezi sebou měli dostatek prostoru a text je rozdělen do sloupců oddělených dostatečným prostor a příměřeně velkými nadpisy. Pokud by byl text od okraje po okraj, čtenář by byl brzy unavený. Sloupce pomáhají zkrátit trasu, kterou musí oči urazit a snížují jejich únavu. Písmo je mnohdy patkové, tedy má grafické prvky, které kotví pozornost čtenáře. Také výška řádku (tedy prázdné mezery mezi řádky) působí uvolněně a lákají čtenáře ke čtění.

Většinu nastavení vám dokáže nastavit textový editor, lhal bych, kdybych tvrdil opak. Ale ten rozdíl půjde to poznat. Práce sazbaře je důležitá a jistě si to vaše kniha zaslouží.

Ilustrace

Ač mám umělecké vzdělání, nejsem příliš zdatný v kresbě. Je to dáno minimem praxe a nechutí od základní školy kreslit (nesuďte mě). Od počátku jsem věděl, že budu potřebovat šikovného ilustrátora, který dokáže svým řemeslem stimulovat čtenářovu mysl a pomůže mu, aby se do mého příběhu hluboce ponořil. V ateliéru jsem poznal pár ilustrátorů, které jsem chtěl oslovit, ale později jsem od toho opustil, protože práce s přáteli je ošemetná v mnoha ohledech. Musel bych se odprostit od našeho přátelského vztahu a navázat profesionální vztah plný deadlinů, dohad ohledně peněžní odměny a také bych musel být na své přátelé příkrý, pokud nebude ilustrace dle mých představ. Přátelé mají zůstat přáteli.

Své hledání jsem započal na Instagramu, abych využil jejich algoritmů, které mi pomohou najít styl ilustrací a tomu podobné projekty. Vytvořil jsem si moodboard, kam jsem ukládal povedené ilustrace, abych měl podklady pro ilustrátory a usměrnění stylu bylo snadnější. Krom toho mi některé ilustrace pomohli s budováním světa. Krásný hrad ve skotsku dokáže divy s kreativitou.

Instagram nicméně nebyl ideální médium, jelikož se těžko omezuje hledání na lokální ilustrátory. Své hledání jsem přesunul na artstation.com, kde je značně rozsáhlejší filtrace. Mohl jsem hledat podle obsahu ilustrací, filtrovat umělecké styly nebo omezit hledání čistě na Evropu.

Našel jsem celou řadu ilustrátorů, jejichž styl mi seděl. Začal jsem s oslovováním. Nechtěl jsem mít rozdělaných příliš mnoho kontaktů, tak jsem si vybral jen ty nejzajímavější kousky – Manuel Castañón, Anato Finstark nebo Satine Zillah. První ilustrátor by měl čas o 6 měsíců později, druhá mi neodepsala a třetí byla mimo můj budget. Potřeboval jsem hledat dál a o tři měsíce později a desítky dalších kontaktů jsem narazil na dva ilustrátory, kteří byli lokální a především, kteří mi odpověděli!

Byl to Martin Sobr a Jiří Kůs. Protože jsem si nebyl schopný vybrat, zadal jsem oběma ilustraci ze čtvrté kapitoly. Martin ji měl provést černobíle, Jirka barevně. Trvalo mi celý měsíc, než jsem se rozhodl pro vítěze. Obě ilustrace byly skvělé. V jednom z příspěvků na blogu jsem psal o Tolkienovi a jak na mě jeho knihy působily. Doma jsme měli edici s krásnými barevnými ilustracemi a od počátku práce na knize bylo mým cílem mít v uvnitř barevné ilustrace. Bohužel mě trápila technická část a to jak dovnitř barevné ilustrace vložit. Vyřešily by to samostatné listy lesklého papíru, ale nebyl jsem z toho řešení nadšený. Také mě trápila cena – přeci jen barevná ilustrace spolkne násobně více času a pokud bych se pro ně rozhodl, musel bych jejich počet omezit na pár ks. Nedovolil by to rozpočet. To by v knížce, která mě přes čtyři sta stran byla škoda.

Abych to zkrátil – vybral jsem si nakonec oba. Martin, který odevzdal černobílou ilustraci začal pracovat na barevné obálce a Jirka, který vypracoval barevnou ilustraci měl na starost černobílé ilustrace uvnitř knihy. Neptejte se proč, sám nevím.

Mapa světa

Původní záměr byl, že si vytvořím mapu sám. Byla by rozhodně použitelná, po několik hodinách, které bych tomu musel doinvestovat, ale nacházel jsem se zrovna v době, kdy jsem měl spoustu práce s mou „day-to-day“ prací a neměl jsem kapacity k psaní knihy, revizím, vymýšlení marketingu, oslovování nakladatelství ještě přidávat tuhle zátěž. Bohudík jsem narazil na úžasnou kartografku, která mi s tímto problémem pomohla – MistyBee. Její práce mě nadchla a věděl jsem, že pokud má mít můj svět nějakou mapu, bude od ní. Když jsem ji oslovil, měla práce nad hlavu. Její nejbližší termín byl volný až o několik měsíců později a ani tím si nebyla jistá. Já se rozhodl, že to risknu – alespoň jsem tím získal více prostoru na ostatní na korekturu a ilustrace.

Korektura

Knihu jsem psal chronologicky od začátku do konce (pokud vynecháme epilog). Větším korekturám jsem se věnoval po částech, zhruba po čtvrtinách, což mohlo být každých šest kapitol, podle potřeby. Jednotlivé kapitoly si prošli spoustou revizí – některé jsem četl třikrát, jiné osmkrát. Přesto nic nenahradí pohled jiného člověka. První verze četl můj bratr, dál kniha putovala přátelům, což mi pomohlo s jednoduchými opravami a pomohlo mi to vychytat časté chyby, které jsem během psaní natropil.

Po dopsání poslední kapitoly jsem měl poprvé možnost přečíst si svou knihu od začátku do konce – to je zatraceně zajímavý pocit, protože spoustu věcí v mém případě zapomenete a kniha se tak stává na některé okamžiky cizí. Co bylo ale důležitější, začal jsem hledat korektora. Z předchozí zkušenosti jsem věděl, že takové hledání může trvat několik měsíců. Trvalo přes půl roku.

Můj výběr se zúžil ze čtyř oslovených na dva. Dianu Šulkovou, která měla na starost gramatiku a stylistiku a Elišku Prokopovou, která prošla knihu z pohledu redaktora. Nebudu publikovat přesná čísla, kolik korektoři našli chyb a oprav, ale bylo toho hodně. Opravdu hodně. Většina korektur se opakovala, vypravěč používal příliš knižní výrazy, přímá řeč nebyla v některých případech konzistentní, můj slovosled byl značně ovlivnění čtením anglické verze Her o trůny nebo jsem začal spoustu odstavců slovem když.

Kolik to tedy stojí?

V současné době jsem do knihy investoval 160 000 Kč. 30% půjde na komerční tisk, 20% šlo na ilustrace, 15% na mapu, 30% na korektury a 5% šlo na tisk ručně vázaných knih, které šli jako odměny lidem, kteří na knize pracovali. Některé nicméně ke svým majitelům nedoputovali, díky české poště. V rozpočtu chybí náklady na reklamu, tu teprve rozjednávám.